58. Konec tisícleté památky 1863.

Aj proslavený onen rok

Již stavuje svůj blahý krok,

A s velebného sstoupá trůnu,

By ve věčnosti skryl se lůnu.

O blahý reku prodli přec,

A ještě dary v pout nám mec,

Ba ubydli se věčně s námi,

A vystav si tu věčné chrámy.

Aj vyjasňuje vlídně zrak,

Jme rukou berlu, moci znak,

Zda v pravdě ujme u nás sídlo

A otevře nám bláhy žídlo?

Ach předce jen se ubírá,

Leč pokladnu svou otvírá,

A odkládaje již již nohu

Slast s oběžného line rohu.

O mocnáři to tvoje čest,

To koruna, to vavřín jest,

A potomkové v pozdní době

Zpěv slávy budou housti tobě.