58. Neste jí tam tyto cyty vřelé

Neste jí tam tyto cyty vřelé

Tichomluvné noční soumraky;

Rcete šeptem lkavým, kteraký

Vedou boj v nich péče, tužby, žele.

Nes jí luno neste hvězdy stkvělé

Plamen zde jak v blízku jednaký,

Rcete mlčelivé oblaky,

Že jsem a vždy budu jejím cele.

Rcete řeky, echo, skály nahé,

Jak nic nezná mluvit jiného

Jazyk můj, než jméno její drahé.

I vy posli letu vonného

Vdechnětež jí, jako ve dne v nocy

Jen ji myslí vše mé duše mocy.