58. Shledání se.

Co mě těšilo,

Již se změnilo,

Již mě to nebude těšiti víc;

Byl jsem na světě rád,

Nyní umřelbych rád,

Zdeť na mne nečeká

Dobrého nic.

Co jsem zde míval,

S čím se těšíval,

Toť již na hřbitově odpočívá;

Ležíť tam, ach! leží

Za kostelní věží

Má drahá Hanička

Přívětivá.

Ona mi byla

Nad všecko milá,

Nebylbych ji byl dal za celý svět;

Smrt na to nedbala,

Ona si vybrala

Z celé mé zahrádky

Nejlepší květ.

V večerní dobu

K jejímu hrobu

Jako osiřelý plakat chodím;

Tímť srdci ulevím,

Když na hrobě jejím

Slzami zelenou

Trávu skropím.

V dobu poslední

Až mě vedlé ní

Pod lípou u kříže pochovají,

Žalost má ustane,

Blaženost nastane;

Tamť se duše naše

Zas shledají.