58. Srdce Tvých, matinko, dětí

Srdce Tvých, matinko, dětí

dnes se ladí ku plesům;

zároveň pak za Tě letí

modlitbička k nebesům.

Tolikerým lásky Tvojí

oblaženi důkazem,

jakým máme vděčnosť svoji

projevit Ti výrazem?

Jsme-li veseli a zdrávi,

Ty se s námi veselíš;

a když z nás kdo ochuraví,

ve dne, v noci při něm dlíš.

Ty jsi jako andělíček,

jenž nad námi strážně bdí,

jenž nám v noci sladký sníček,

ve dne rozkoš přivodí. –

Ó tak žití Tvého říčka

plyň vždy jasně, vesele;

Tě pak samu – andělíčka –

chraňtež druzí andělé!