582. Najvyšší ten domek tu jest sroubek,

Najvyšší ten domek tu jest sroubek,

V nejž pán pekla blázny zatvořil,

Tak můj vůdce ke mně hovořil

Odstíraje od obloku roubek;

Vniter divně jakýs bělohoubek

Posunkoval se a titvořil,

Tak že dům ten bylby rozbořil,

Kdyby strážce neměl v ruce doubek:

Zdaleka už poznala sem sama

Že to ošust ten, co zněmčiti

Celý svět chtěl, v ráji od Adama;

Z Düsseldorfu počal nade Rénem

Proti Slavské řeči šáliti

On, a slul P. F. J. Müller jménem.