587. Byvše potom z domů oněch venku

Byvše potom z domů oněch venku

Šli sme po poušti a pasece,

A ai hora z písku při řece

Vysoká i dlouhá nad myšlénku;

Hýl ji jeden celou po kaménku

Odnáší až pět míl dalece,

Totě pták, můj vůdce odvece,

Z Vídně, co jest soudil českou Lenku:

Má pak tento, ve trestanců zboru,

Tupič řeči naší zůstati,

Pokud celou nepřenese horu;

Kteráž práce celé billiony

Roků jemu může tervati,

Proto smutné chrochtá kakofony.