589. Pod tou horou noví, přemizerní

Pod tou horou noví, přemizerní

Pohledové! totiž, v růžovém,

Ale ostnitém a šípkovém

Kři, se holé tělo stoje černí;

Důkazové byli hodnověrní,

Že to básníř jest tu domovem,

Jak se máte v bydle takovém?

Dím já, a on: jako nahý v terní!

Euphem slul, a byl ten zpropadenec

Řeckým veršotepcem neznaným,

O němž to psal Šarlatorozenec:

Že, když císař Roman syna svého

Ženil, posměch vtipem neslaným

Z obličeje strojil slavenského.