59. S dárkem.

Jak na nebi luna jemně září,

a kolem ní zlaté hvězdičky,

tak, matinko, tady Ty vlídnou tváří

pohlížíš na nás, své dětičky.

My víme, čím Tobě jsme povinnováni,

a dáme, co může náš útlý věk:

tož na rtech prostičká slova a přání,

a v rukou dětinný dáreček.

I přejeme Tobě, by Pánbůh s nebe,

jenž milostí řídí vezdejší svět,

zdravím i štěstím obdařil Tebe,

a rozmnožil hojně řadu Tvých let.

Pak přijmi ten prostičký dárek k svátku,

a pomni, jej laskavě oceníc,

až dojdeme let a dojdeme statků,

že dáme cos lepšího a dáme i víc.