6. červenec.

Je letní večer. Tiše

obláčky nebem jdou –

Jde život neúprosně

za sudbou odvěkou.

Až v znavené se město

noc schýlí, její tmou

lhostejná světla v oknech

na chvíli zaplanou.

A potom na vše chladný

zas uloží se stín –

Jdou nebem bílá oblaka,

a tiše plyne Rýn.