6. Dnes veselý je život na pasece,

Dnes veselý je život na pasece,

kam zářivého padá slunce pal;

hmyz mříže strhal stinné hvozdů klece

a hlučný rej svůj v trávě započal.

Mlsáci květů spějí na kalíšky,

cikáda pěje: „Ó což v lese vnad!“

a čmelák, shoupnut s květu pampelišky,

se směje, že tak měkce v trávu spad’.

A bělouncí a pestří motýlové

před sebou v letu ženou mušek dav;

šum, bzukot, pospěch v záři paprskové,

ve vzduchu, v mechu, v bujných řasách trav.

Brouk, starý mrzout, vyjel oklikami

a z dálky pouze chce „tu chásku“ zřít.

Dav mušek k němu: „Ajta k tanci s námi!“

„Je život krásný, proč ho neužit?!“

Jim dlouho mrzout brání se a mračí,

a vida chásky neodbytné lov,

utíká travou, co mu nohy stačí,

by nezadal si – hrdý filosof.

A mocí stržen v hýřivé ty reje

teď nemůže se slasti nabažit;

a tančí, výská – až to vzduchem chvěje:

„Je život krásný! Proč ho neužit?!“