6 Jsem jako břečťan, ovíjím Tě úže –

Jsem jako břečťan, ovíjím Tě úže –

Tys lípa košatá, jež v slunci stojí,

jsem jeden květ té něžné bledé růže,

jsem malý list té skvoucí krásy Tvojí.

Jsem snivá tak – Ty odvahu máš muže,

jenž neleká se nebezpečí v boji,

co něžná ruka má Ti dát jen může,

čím žhavou touhu duše Tvojí zkojí?

Zřím ve Tvém sadě vavřín vykvétati,

a nad Tvým čelem jasné hvězdy svítí,

a zlaté slunce skráně Tvoje zlatí.

Zřím cestu Tvoji, kterou moře třísní –

co dát Ti mohu? Dám Ti svoje žití,

jsem jako břečťan, ovinu Tě písní!