6. Na plesu-li hlučném hrdě

Na plesu-li hlučném hrdě

V skvostném hedbáví se skvíš,

Marná děvo! – zdali víš,

Že to šumnolesklé nití

Brouček předl z svého žití?

A když v hedbáví měkounké

Píseň má tě halívá,

Jestli pak ví duše tvá,

Že jsem k měkké zvuků síti

Předl purpur svého žití?