6. Pomnění.

U studénky, v stínu větví tmavých,

Když se zvučné ztiší údolí,

Smuten ležím, hledě do vln hravých,

Jak se skalnými drou výmoly.

Jemně vlaje lesní vrcholí,

Vůkol příroda poklidně dýše,

Zvířednice jenom s modré výše

Na uspané zírá okolí.

Tu se s tebou, dívko, zabavuji,

U všech míst se drahých zastavuji,

Kde jsem cítil věrné lásky slast;

Metán bolem, žhoucí puzen tísní,

Lyru k prsoum tisknu, v smutné písni

Slavím tebe a svou milou vlast!