6. Přání.

Já jsem děva kněhkupecká,

jmenuji se Lojzinka,

proto také kněhkupecká

přání nesu skrovninká.

Přeji vám, by u velikou

knihu ctného života

kladla listy blahostkvoucí

věčná Páně dobrota,

a v ty listy písmem novým

štěstí věty napsala,

v jichž-to čtení duše vaše

radostí by jásala.

Bylo-li kde pochybeno

slov a věty ve zdraví,

věčného ať korrektora

lásky péro opraví.

Knihu ale opravenou,

dotištěnou, svázanou,

staviž na trh, kde se platí

věčných slastí oslavou.