601. Před tou Špinkou hned jest v neumělém
By Jan Kollár
Před tou Špinkou hned jest v neumělém
Slohu vytesaná terlice,
Jakéž mají mnohé vesnice
Před svým soudcem neb i před kostelem;
Zavřena v ní stojí, k zemi čelem,
V dírách kark i obě ručice,
Polská šlechtična a čertice
Włodkova, už v rouchu ošumělém:
Ta, co zbojství tropila i krádež
V hradě Berwaldě, a loupící
Zbrojně vedla k Oswiecimu mládež;
Muž pak její, též kůl z toho plotu,
Líbá, pod pantoflem ležící,
Manželce své patu zde a botu.