601. Před tou Špinkou hned jest v neumělém

By Jan Kollár

Před tou Špinkou hned jest v neumělém

Slohu vytesaná terlice,

Jakéž mají mnohé vesnice

Před svým soudcem neb i před kostelem;

Zavřena v ní stojí, k zemi čelem,

V dírách kark i obě ručice,

Polská šlechtična a čertice

Włodkova, už v rouchu ošumělém:

Ta, co zbojství tropila i krádež

V hradě Berwaldě, a loupící

Zbrojně vedla k Oswiecimu mládež;

Muž pak její, též kůl z toho plotu,

Líbá, pod pantoflem ležící,

Manželce své patu zde a botu.