605. Sotvy tyto ženky zrak náš minul,

Sotvy tyto ženky zrak náš minul,

Netervalo opět na dlouze,

Vidím pohřížená ve hrůze

Samovraha, an svým mečem hynul;

Padal, stával, v krevi vlastní plynul,

Nohou na pazderném motouze

Přivázaný k hrubé pavůze,

Aby přeč se nějak nevyšinul:

Od kých dostal vy ste semo stran se

Strašný, cizozemský panáčku?

„Mademoiselle! pardon, je suis François!“

To vy Monsieur Guovirer v tom pekle,

V Krechově co svedol Rusnáčku

Dobroslavku, dceru popa, vztekle! –