61. Pokračování o klevetách

Skryto, tajno, čtvero jen tu očí,

Kmotřička kmotřičce šepotá:

Nehoda stát musela se zlá,

Anna Liškovic mi přišla z očí,

U veřejnost ani již nekročí!

Prosím však, kmotřičko, rozmilá!

Ani muk. A již se ubírá.

Leč kmotřička hned k sousedce skočí,

Ruce sepne, očí k nebi zdvihne:

Ach jak těžce Annu Liškovic

Za tu její hrdost trest dostihne!

Celá prý je ztrápená a bledá.

A ten mladý pán z Militkovic

Již prý tam se ani vidět nedá.