61. Poněvádž řeč slavskou zde už zmaru

Poněvádž řeč slavskou zde už zmaru

Oddati zlí lidé věděli,

Chodíváme tytýž v neděli

K službám božím spolu do Waimaru;

Rusi totiž ku věnnímu daru

Carevny své dáti hleděli

Ještě i ten, že tu stavěli

Slavenčině hezký chrám a faru:

Tu těch zvuků uchotěšných zněním

Sluch i duše naše kojíme,

Jež sám Němec chválí s vyteržením;

Tu já za Ni, Ona za svou matku

V společném a vroucném modlíme

Bratrů se a sester ruských zmatku.