61. V tento vzácný, svatý den,

V tento vzácný, svatý den,

jejž já k nejmilejším pojím,

citem sladkým opojen,

před Tebou zde, máti, stojím,

bych Ti za Tvou lásku mnohou

nejprv vřelé díky vzdal,

a pak, pokud slova mohou,

Tobě k svátku štěstí přál:

Štěstí tvář měj jakoukoli;

buď v podobě anděla

slétni k nám, a co Tě bolí,

sejmi s duše i s těla;

neb se zjev co světice,

jež své jméno Tobě dala:

neb co rajská dennice,

by Tvůj život zjasňovala.

Chráněná tak, dlouho blaze

po života kráčej dráze;

pak i my na pouti zdejší

budem dítky nejšťastnější.