62. Z Kapu perly, z Chyli nese kovy

Z Kapu perly, z Chyli nese kovy

Loď a šťastně plachty rozvíže,

Vír ji shltí portu nejblíže,

Cože kupec bohům lítým poví?

Vzchop se z Nicu, trůn sy rozbí nový,

Světu půl se vydej za kníže,

Pak slož berlu, z hrdé Paříže

Táhni až ta kamsy na ostrovy;

Netaj, když se ku tak vzácné tichá

Ztrátě někdy slza připojí,

Špatná mužnost, v níž jest necyt, pýcha.

I kdoby mně radost tedy vrátil,

Co mne v světě živa ukojí?

By jen loď, trůn, já jsem srdce ztratil.