63. b. Pod košatou lípou mladou,

Pod košatou lípou mladou,

plnou květu, plnou vůně,

řekli sobě, co je bolí,

čím to jejich srdce stůně.

Řekli sobě, že až lípu

jaro v nový šat ustrojí,

na věky ta srdce mladá

v jeden vínek kněz jim spojí.

Přišlo jaro – přišly bouře,

chladná na zem rosa padla,

pozasteskla sobě lípa

a ta srdce pod ní – svadla.