63. Připil si.

By František Matouš Klácel

Nikde nenachází světlo meze,

Prudce oko duši v zdálnost veze,

Nepřekáží dalekost mu mil.

Ale noha, ta se brzo zmahá,

Ruka unaveně hmatá, sahá,

A jen zdlouha blíží se jim cíl.

Věda na budoucí ráje svítí,

Ale řídké ještě roste kvítí,

Líný zahradníčku, si připil.