65. K tohoto se hradu vystavení

K tohoto se hradu vystavení

Celé země sběhla podstata;

Ruky lid dal, šperky knížata,

Jméno Sláva, Sion přirození;

Mistrů věčných dílo již se mění,

Barvy schnou i sloupy ze zlata,

Jejich zlomky vrhou díťata

V řeku, jenž se hněvně vůkol pění;

Časů tvář zde lítě zůří chmurná,

Chlum, kde nebe někdy v palácích

Bydlelo, jest nyní Čechů urna;

Který anjel čeká rozkázání,

Aby troubil jednou v oblacích

Takovému prachu z mrtvých vstání?