65. O bych mohl tajmo na se vzýti

O bych mohl tajmo na se vzýti

Jelena rychlého podobu;

Šel bych cválem onu ozdobu

Luk a hájů, řek a břehů zříti.

Pod zemí bych až k ní žádal jíti,

Plulbych mořem v ryby způsobu,

Až bych tam stál, změně osobu,

Kde svým chodí květům vodu čříti.

Kýž se v orla, jenž se pod nebesa

Šíře, dále vznáší, obrátím,

Tambych letěl přes houšť, vrchy, plesa,

Ale nelzeť ještě osud hnouti,

Blaze, žeť tam konám prozatím

V nocy ve snách, ve dne v duchu pouti.