66. Až též jednou mne ten trávník

Až též jednou mne ten trávník

chladnou zemí bude krýt,

nezapomeňte z mých písní

na můj hrob mi věnec svít.

Vemte růže z písní lásky,

jak jsem vám je vyplakal,

a ty svite s pomněnkami,

vždyť jsem je tak miloval.

Na hrob cypřiši mi saďte,

a ta bude šumět vám,

jak jsem toužil, plakal, zpíval,

koho v mrtvém srdci mám.