66. Což nám dělať, od zlých vlasti zmeků

Což nám dělať, od zlých vlasti zmeků

Slyšíme-li hrdě hlaholať:

Národ český – jak můž odolať

Sudbě smrti v mocném běhu věků?

Což nám dělať, když již ve svém vztěku

Střechy naše vidí plápolať?

Jaké máme tedy povolať

Hejno reků sobě na opěku?

Ten proud sobě skalím dráhu klestí,

Který vody prvotního žídla

Sebou vleče ve vše nová sídla.

Tak náš národ stane ve svěžesti,

Jen-li v toku prvotných svých věstí

Mysl svoji blahodatně křestí.