66. Výpověď z lásky.
U panského dvora
Náš Vitoušek vorá,
Bělavé volečky má;
Až brázdu dovorá,
Na mne si zavolá,
On mě již zdaleka zná.
Darmo ty, můj milý,
Vitoušku rozmilý!
Darmo ty na mne voláš;
Není ti pomoci,
Mne se ve dne v noci,
Holečku, nedovoláš.
Mámť já již jiného
Chlapce upřímného,
Ten je mi, než ty, dražší;
Na mne víc nevolej,
Raději zavorej
Hluboko lásku naši.