66. Zvukové přírody.

Ptactvo zbuzené již hlasně pěje,

Sotva prchla noci povlaka;

Zpěvný křivan spěchá v oblaka,

Líbé zvuky ze hrdélka leje.

Slavík blahozvuké písně seje,

Skrytý křovinečky ve mraka;

Tam on blaze o milosti lká,

Tam se na zvlněném citu chvěje.

Mé jen hlasy měly oněměti,

Zamykal již ústa bludný čas,

U hrobu měl celý národ tléti.

A přec nad slavíka líbý hlas

Kouzelná mé řeči lahoda,

Krása, čarodějná svoboda.