67. Déšť.

Pršte, lijte nebeské se vody;

Z moře-li vy pravdy plujete,

Ať jen rychle světa smyjete

Lež a klam, a černou lest a svody.

Zvučte proudy, zvučte o závody;

Z lásky-li se krajů nesete,

V lidská srdce rychle vejděte,

Zničte zlobu, zploďte kvas a hody.

Jste-li našich ale otců slze,

Tichounké vy nebes krápěje,

Ó pak jináč volati mi nelze:

Vlijte v ňádra synovi cit pravý,

V otcovské by vstoupil šlépěje,

A ctil řeč jich, zvyky a jich mravy.