67. Mamon vždy neblaží.

Stříbro, zlato a pozemské statky

Nejsou blaha veždy pramenem,

Čarovným ku štěstí prstenem,

K blahobytu pouze jsou dodatky.

Pohled na ně oulisný a hladký

Bývá někdy v cestě kamenem,

Jejž odvrhnout mocným ramenem

Nutno, chceš-li odevrátit zmatky.

Jedněm blahostné vyplyne žití

Z pokladové štěstí nádoby;

Druhým stane se oukladnou sítí,

V niž se lidé v bahno vášní vpletou;

Mamon ba i takto působí,

Z něho že přemnohým bídy zkvetou.