67 Po svém ranním procitnutí

By Jan Evangelista Nečas

Po svém ranním procitnutí

po papíře sahám s chutí,

abych zachycoval tužkou,

jak jest Musa mojí družkou.

Na oknech mráz krásou jemnou

kreslí květy svými dechy. –

Od Vás nikdy duše smutná

neodešla bez potěchy!