68. Chutě.

By František Matouš Klácel

Jak ty chutě v světě jsou rozdílné,

Jednomu jen staré neomylné,

Každý sýr musí mu dřív ohnít.

Jiný s plnou hubou na vše laje,

Barvu co nemá jístého kraje,

Znak tohoto roku musí mít.

Pravda však vždy v jednom stáří,

Šat mění jen, kroj a barvu v tváří,

Škola mívá jen obzvláštní štít.