68 Má vůle byla pyšný hrad,

Má vůle byla pyšný hrad,

který se dovedl světu smát,

hnusnému světu, který rád, tak rád

prolomil by jeho kruh.

Marně. Vzpoury a síly duch

(byl to bůh

anebo jeho – druh?)

láskal ho pocely plamenných duh,

leč brzy

vzplál nenávistí ke kovové tvrzi

a rozdrtil ji svým bleskem. Zbyly slzy.