68. Taková čest, mohu říci směle,

By Jan Kollár

Taková čest, mohu říci směle,

Jaková mne, nikdy básníka

Ještě žádného, ni řečníka

Nepotkala ani kazatele;

Nebo sotvy slunce od neděle

Jednou osvítilo smertníka,

Už mne Milá, kázně vlastníka,

Překvapila a ji znala cele:

Tak se velmi snadno naučila

Na zpamět ji slovo od slova,

Jakby Její vlastní práce byla;

Měl sem se já s mojí chybou potom!

Nebo tisíckráte ze znova

Překáravá zmínka byla o tom.