68. Taková čest, mohu říci směle,
By Jan Kollár
Taková čest, mohu říci směle,
Jaková mne, nikdy básníka
Ještě žádného, ni řečníka
Nepotkala ani kazatele;
Nebo sotvy slunce od neděle
Jednou osvítilo smertníka,
Už mne Milá, kázně vlastníka,
Překvapila a ji znala cele:
Tak se velmi snadno naučila
Na zpamět ji slovo od slova,
Jakby Její vlastní práce byla;
Měl sem se já s mojí chybou potom!
Nebo tisíckráte ze znova
Překáravá zmínka byla o tom.