69. Jednou, když sem za Sálu k Ní chodil

Jednou, když sem za Sálu k Ní chodil

Slavského dle zvyku vohledy,

Jda hned přede mnou, hned za sledy,

Světlonoš mne do půl noci vodil;

Tam se semnou po jezerách brodil,

Po loukách tu tropil nezbedy,

Až se konečně s ním ve zvědy

Pustím, vida že mi neuškodil:

Kdo si a nač postavus, dím, změnil?

A on: „Já sem bůžek Sorabů

Bydlivších zde a mé jméno Henil;

Zloboh Teut mne zaklel vlast mi bera,

Však mne od kletby i od Švábů

Jeho zbaví mého lidu dcera.“