69. Vlast v minulosti.

Bylať krůpěj z Boha, co se skvěla

Vlast má, a již v časů hlubině;

Blaha veselého tvůrkyně

Hudbou k žití bránu otevřela.

Na květy již spěla krotká včela,

Otcové kdy zašli k pustině;

Živly tichly v jejich blížině,

Nebe svitlo, blahá zář se chvěla.

Ruky dání jejich byly pásy,

Zvůle byla kvítko domácí,

Všechny z citů vyplývaly krásy.

Štěpuj, šlechti znova těchto květků,

Ať se blaho opět navrací,

Slavné ať jsme slavných plémě předků.