7. „Darmo srdce něžná doufajíce

„Darmo srdce něžná doufajíce

Tam blahot čekáte obnovu

Smutně kráčejíce po rovu

Lásek svých; – tam není znaku více!“

Takto hlásal, vzav mudrcké líce,

Kdosi starou bájku poznovu:

Mně však tam z jejího příkrovu

Jinák plála nezhynutí svíce.

On, jenž tyto stkvostné chrámy boří,

Věřte, On je zase vystaví,

Tisícerou krásou oslaví!

Tam, kde jemu Cherubín se koří,

Kde pověčných krásot zásoby,

Tam i naše vzlétnou podoby.