7. Já jsem ten rytíř z pohádky,

Já jsem ten rytíř z pohádky,

co vyjel sobě do světa,

aby tu pannu uviděl,

jež jako růže rozkvětá.

A když jsem všecko utratil

a navrátil se u zmatku,

ach, spatřil jsem tě za skříní,

a bylas mojí – za zlatku!