7 Já miluji Tě! Kulturu Tvou jižní,

Já miluji Tě! Kulturu Tvou jižní,

již mlékem z prsou mateřských Jsi ssál,

Tvé srdce dobré, jež své vede bližní,

Tvou odvahu, v níž tkví Tvůj ideál.

Tvou lásku k vlasti, která krutě žízní

po oddechu, jejž večer by jí dal,

a věnčí laurem bohatost Tvých sklizní,

v nichž jasný záblesk večernice vzplál.

Já miluji Tvé bohatýrské touhy,

Tvé úsměvy a zadumaný zrak,

Tvé myšlenky a gesta, stín Tvůj pouhý.

Tvou sladkou píseň, která nocí zvučí,

Tvou hrdou duši a přec něžnou tak,

že v lásce věřit životu mne učí.