7 Já vzhůru zřím. Tvá milá lampa svítí.

By Otokar Fischer

Já vzhůru zřím. Tvá milá lampa svítí.

Mně temnotou je do neznáma jíti.

Že rozloučili jsme se, nitro chtělo.

Jde z hlubin vše. Jen služebné je tělo.

Zda život zrádný byl, zda srdce věrné,

to pod hvězdami tak je malicherné.

Co v nich se stkalo, člověk nerozpojí.

Kdo rozejdou se, na vždycky jsou svoji.

Já vzhůru zřím, jak světlem věků letí

tvá duše s mou. A nikdo, nikdo třetí.