7. Svou píseň jednotvárnou

Svou píseň jednotvárnou

stroj zpívá celý den.

V podzemí oknem padá

svit sporý světla jen.

Tam skloněna je bledá

dívka nad prací svou;

kol okna výletníci

nedělí jarní jdou.

Tam dívka bledých tváří

o lásce věrné sní,

o květech, modrém nebi

a záři měsíční.