7. Temno kol – jen tam skrz mlhu

Temno kol – jen tam skrz mlhu

Jasně třpytí se jezero,

Pode hradem starým, zpustlým,

Jenž nad borem strmí v šero.

Strmí jak hřbitovní kámen,

Staven na žalosti hroby,

Jako sen o zašlém blahu,

Zkamenělý z staré doby.

Dřív kol sady májokvětné,

Z nichžto zníval smích a zpěvy,

V loubí nyvě paní sedí,

A tam chodí sladké děvy.

Slyš, na dlažbě zní podkova!

Již jsou v šišáku a zbroji,

Prapor vlaje, meče břinčí,

Ha, ty meče blesky v boji.

Hle, tam v kapli pode lípou

Obraz Panny divy tvoře,

Před ním měkká dívky, tvrdá

Muže ňádra u pokoře.

A teď rum – jak slza šerá –

Šedý mrak přes něj přelítnul,

Vítr borem smutně zalkal –

Snad ze zdání hrad procitnul.