7. Tmavá noc – ve chrámě u oltáře

Tmavá noc – ve chrámě u oltáře

Lampa jasně hoří; pod ní klečí

Český vévoda, prost zemských péčí,

Skroušeně se modle ze žaltáře.

Takým stkví se leskem jeho tváře,

Lidskou nelze vylíčiti řečí;

A co srdce cítí, o tom svědčí

Svatá oka anjelského záře.

Půlnoc již! on nedbá o pohodlí,

A za blaho národu a vlasti

S pohříženou se tu duší modlí.

Nad ním vznášeje se slúha Páně

Dává prosby ty do zlaté báně,

A pak letí před Boha je klásti.