70.000

Sedmdesát tisíc je nás

před Těšínem, před Těšínem.

Sto tisíc nás poněmčili,

sto tisíc nás popolštili,

v srdce pad mi svatý klid.

Když nás zbylo sedmdesát,

jenom tisíc sedmdesát:

smíme žít?

Sedmdesát tisíc je vás

před Těšínem, před Těšínem!

Nemiluje toho lidu

markýz Géro při Beskydu,

vari, komu život drah.

Ještě je vás sedmdesát,

ještě tisíc sedmdesát?

V odvět vrah.

Sedmdesát tisíc hrobů

kopají nám před Těšínem.

Časem někdo k nebi vzlykne,

pomoci se nedovolá,

cizí bůh smích ve tvář střikne,

tupě díváme se v davu,

jak nám k špalku kladou hlavu,

jak vůl na porážku vola.

Markýz Géro tak je bohat:

dej nám beček sedmdesát,

beček tisíc sedmdesát.

Poly se ti poněmčíme,

poly se ti popolštíme,

vstříc ti zahřmí retů stero:

Hore, hore, markýz Géro!

Ale prve nežli zhynem,

ať se zpijem rudým vínem,

matka s dcerkou, chlop se synem,

před Těšínem, před Těšínem.