70. Jidáš.

Štěstí, že ta pravda tak je plachá,

Ať kdo kývá, volá, láká, tlachá,

Ona si na blízko nesedá;

Škřínkám a klapačkám všem vyhýbá,

Nevědomky své miláčky líbá,

Ale v ruku chytnout se nedá.

Snad by mnohý Jidáš se vyskytnul,

Jenž by políbením ji uchytnul,

Vydal pánům, jimž jest protivná.