71. Na tě myslím, když tmy šeré hynou,

By Jan Kollár

Na tě myslím, když tmy šeré hynou,

Hory zlatnou jitrem řeřavým,

Když se bledá okem laskavým

Luna tichou směje za březynou.

Tu jen slyším, kde se jiná s jinou

Vlna smlouvá šeptem žvatlavým,

Kde se větry, dechem voňavým,

Z luk skrz stromy k zpěvům háje linou.

Tebe vidím, když svůj sylnic prachem

Příchod jeví poutník vzdálený,

Kde mhla stráně v běhu kryje plachém;

S tebou žiji, tvůj jsem ještě celý,

Ač nás rok již darmo prošený,

Ač nás závist mnoha krajin dělí.