71. Ony kraje, kde sem s neprospěchem

Ony kraje, kde sem s neprospěchem

Pokoj srdce prohral s nadějí,

Všudy před mou cestou kráčejí,

Domy, vršky i s luk jejich dechem;

Besídka i zřídlo pod ořechem,

Zahrádka, kde kvítky pyšnějí,

Chrám i věže ode veřejí

K hálce krytá břečtany a mechem:

Než i truchlé zámků oněch rumy,

Na nichž Kazislavů vyryly

Věčný sobě nápis nerozumy;

I ta řeka, jejíž vlny divé

Ona krotí, aby nezmyly

S hříchem dávným snad i cnosti živé.