71. Osiřelá.

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Pod Hosínem dubina,

U dubiny rolí:

Děvčina tam pleje len,

Srdéčko ji bolí.

Jakby ji nebolelo,

Když matička v hrobě;

Bratr, sestra zemřeli,

Ona siré robě!

Slunéčko již zapadá,

Soumrak doly kreje;

Děvče samo na poli

Ještě lníček pleje.

Chladný větřík v dubině

Hustým listím věje,

V nářku děvče ubohé

Ještě lníček pleje.

Měsíc v tmavou dubinu

Bledé světlo sije –

Děvče ještě na poli

Pláčem líce myje.

Vůkol ticho – v dubině

Lesní holub houká,

Osiřalé v žalosti

Srdéčko se puká.

Na obloze dennice

V tiché doubí svítí –

Děvče hořem zemřelo,

Nebude víc plíti.

Pod Hosínem dubina,

U dubiny rolí –

Děvče, jenž tam plelo len,

Srdce nezabolí.