72. Příčiny.

Na našem sadě by tráva

Tak bujně nevzrůstala,

Kdybych já tam o samotě

Tak často neplakala.

Lípa naše by tak záhy

Nebyla opadala,

Kdybych pod ní každý večer

Nebyla vzdychávala.

I ta skála v doubí by se

Nebyla rozpukala,

Kdybych na ní při měsíčku

Nebyla bědovala.

A mé mladé srdce by se

Den a noc netrápilo,

Kdyby srdci nevěrnému

Bylo věrné nebylo.