74. Zpěv je démant tvorstva, cílem slasti;

Zpěv je démant tvorstva, cílem slasti;

Vědou jesti kořen byliny,

Užitkem jsou její šťaviny,

No květ zpěvem ze kvítka je částí.

Člověk stojí rozumem svým, másti

Umí živly v prospěch krajiny;

Však co k blahu vede chyžiny –

Je zpěv, jenž je pojí s nebes vlastí.

Viz tu věčnost – kde ty samé zjevy:

Bleskem rozum, věkův zákony

Naše vůle, blahem však jsou zpěvy.

Milá země! chceš-li plouti v slasti,

Sval ty srdce svého opony –

Zpěvemť i já hýbal svojí vlastí.